Únor 2008

28. 2. 2008 → Život...

28. února 2008 v 16:12 *Citáty*
Život je boj... Tak se pozabíjejte. Já bych s dovolením prošla...

28. února 2008

28. února 2008 v 15:55 *Diary*
Grrrrr.... Miluju čtvrtky, kdy ve škole zůstáváme do tří jen díky úžasné rodinné výchově. To si učitelka (tělocvikářka) přijde do třídy, vytáhne od kouta do kouta (:D) popsanou A4, vytáhne si někoho k tabuli aby to opsal, zatímco ona má v druhé ruce kopii té A4 a předčítá nám z toho učivo, které by mimochdem, jakožto učitelka, měla znát a tím pádem ho i říákat zpaměti. No nezabili byste? Já k tomu kolikrát nemám daleko. Pak jdete hledat úkol, který vám zadala chemikářka, aby jste deset minut na to zjistili, že to tam vůbec není! Tak tedy jdete za už dříve zmíněnou chemikářkou, aby vám tedy prozradila, odkud tyhle informace máme získat. A že by jste nepřišli na to, kde je teda získat? Najet i na google.cz, ale nehledat v obyčejných článcích, nýbrž hledat přes obrázky!!!! Jak já tuhle školu miluju a vůbec se netěším, až vypadnu na střední... *ironic*
Přijdete domů, kde na ás čeká taková menší kupka domácích úkolů, ale vám se do toho vůbec nechce... Co teď? Raději si sednete k Pc, najedete na blog.cz a raději oznámíte dalších pár blbostí, o tom, jaký to vlastně vedete život:D
Mááám jednu ruku dlooooouhouuuuuu.......
Tenhle článek berte s rezervou.
Autorka byla pod vlivem ještě nevypršeného vzteku.
A rada pro učitele:
Až se příště rozhodnete dát svým žákům úkol, sdělte jim napřed,
jakým stylem mají vyhledávat.
Stává se z toho totiž jinak guláš...

Ridana

Spřátelení s Andie:))

28. února 2008 v 15:19 *Mimo mísu*
Andie, jedna z mých nejblíbenějších blogařek. Jak už jsem psala, to díky ní (a Také EliS) jsem se vrátila k blogu:) Takže jsem moc ráda, že se se mnou chce spřátelit:) Moc děkuju:)
Andie

Asi jsem dvojnsobnej idiot:D

27. února 2008 v 18:47 *Mimo mísu*
Asi už to znáte, ale je to docela dobrý:D

Spřátelení s Lirael:))))

27. února 2008 v 18:36 *Mimo mísu*
Zlatíčko Lirael se uvolilo k našemu spřátelení (teď jsem určitě napsala frázi, která ještě nebyla použita, sama si tím nejsem moc jistá:D). Píše krásné originální povídky, které úplně zbožňuju a když vydá knížku, nechám si ji podepsat, i kdybych měla jet do Afriky (Hele, ale ne aby tě napadlo tam jet, protože ono by to nebyla příjemná cestam když vezmeš v potas, že bych jela jen s knížkou a propiskou:D Ale možná by to překrylo pomyšlení, že tu knihu budu mít podepsanou:D)
Lirael

Spřátelení s Paige:))

27. února 2008 v 18:30 *Mimo mísu*
Další spřátelení:D Tentokrát s Paige, která píše úžasný povídky:) Hrozně ráda je čtu, ale nepíšu moc ty komentáře, za což se omlouvám... Ale děkuju za spřátelení, moc si toho vážím:)
Paige

Spřátelení s Elis Bennington

27. února 2008 v 18:25 *Mimo mísu*
Juchu:D Spřátelení s Elis, na to jsem se také těšila:D Takže, odkaz na blog o Linkin Park je zde.
Děkuji:))))

Spřátelení s Tyruškou:)

27. února 2008 v 16:19 *Mimo mísu*
Spřátelení s jedním z nejlepších blogů:) Tyruška je moje nejlepší kámoška, což možná víte, pokud jste blog navštěvovali před zrušením:) Tyruško, děkuju:))

→Kapitolové povídky

27. února 2008 v 15:10 *Kapitolové povídky*
Děj: Lucka je šestnáctiletá dívka, která chodí (jako většina jejích vrstevníků) na střední, kde má dvě skvělé kamrádky. Jitku a Denisu. Ale jak to tak bývá, obě dvě mají kluka, zatímco na Lucii se štěstí ne a ne usmát. Samozřejmě, párkrát se na ni usměje, pak ale zamává a odchází o dům dál. Když se konečně zdá, že by mohla najít toho pravého, něco se zvrtne a ona se vrací do dětských let. Co to znamená? To si přečtěte v následujících kapitolách :)
Stav: Nedokončeno
Počet kapitol: Zatím nemám tušení
Děj: Marissa vyrůstala v bohaté rodině, chodila do luxusní školy, měla kolem sebe vždy houf kamarádek, každý ji obdivoval. Před sebou má celé prázdniny a už plánuje, jak proleze každý obchod s oblečením jak ve městě, tak i v okolí. jenže tenhle plán ji překazí rodiče, když oznámí, že naplánovali rodinnou dovoleonou v Řecku. Jak se s tím Marissa vyrovná? Pojede? Co všechno se stane? To je provaz otázek, které budou v kapitolách objasněny:)
Stav: Nedokončeno
Počet kapitol: Uvidíme:)
Věnováno: Tyrušce:)

Úvod

27. února 2008 v 15:08 | Ridana |  Vždycky budeme spolu...
Nenapadl mě jiný název, než Lucie. 16. Možná, že ho ještě změním, ale pochybuju.
Takže, Lucka je šestnáctiletá dívka, která chodí (jako většina jejích vrstevníků) na střední, kde má dvě skvělé kamrádky. Jitku a Denisu. Ale jak to tak bývá, obě dvě mají kluka, zatímco na Lucii se štěstí ne a ne usmát. Samozřejmě, párkrát se na ni usměje, pak ale zamává a odchází o dům dál. Když se konečně zdá, že by mohla najít toho pravého, něco se zvrtne a ona se vrací do dětských let. Co to znamená? nechte se překvapit a počkejte na první kapitolku:)))

27. února 2008

27. února 2008 v 14:52 | Ridana |  *Diary*
Andie, měla jsi pravdu:) Docela to na mně znova přišlo:D
TAkže, aby jste věděli, o co jde. Mám rozepsané dvě povídky. Jedna se asi blíží ke konci, druhá se blíží k začátku:D Takže, jednoduše by se tu teoreticky něco mohlo objevit do konce příštího týdne:D Doufám:) Už nejsem tak rychlá, jako minule, takže mni přiidávání kapitol bude asi trvat. Taky se hodně změnil styl mého psaní. Dříe převládaly jednorázovky, teď vedou kapitolovky. Jakmile se rozjedu (:D) mohly by postupně přibývat tak dvakrát do týdne (když si budu věřit). Tak snad nade mnou nezanevřete, když se to bude objevovat pomalu. Může se také stát, že budu mít týdenní pauzu, tak aby jste se nelekli:)))

Nové město. Noví lidé. Nový život.

24. února 2008 v 21:04 | Ridana |  *Jednorázové povídky*
Tak:) Zase jedna ze starších jednorázovek:) Možná, že už jste ji někde četli O:-) Ale je moje! :D

Motýlek

24. února 2008 v 18:47 | Ridana |  *Básníkova sbírka*
Jedna ze starších básniček, snad se bude líbit:))

Život mouchy

24. února 2008 v 18:44 | Ridana |  *Jednorázové povídky*
Ahojte vy, co si můj příběh čtete. Nejsem žádný úžasný stvoření, jednorožec nebo hipogryf. Jsem moucha. A jsem mrtvá moucha. Sedím na lavičce v nebi, nemám co dělat, nemůžu tady otravovat lidi, jelikož bych pak musela jít do pekla a tam je na mě moc velký horko… Tak vám teď popíšu celý svůj poslední den mezi živými mouchami…

Tak jsem zpátky...

24. února 2008 v 18:19 | Ridana |  *Diary*
... sice nevím proč, na jak dlouho, ani kdy... ale dělám to z jednoho jediného důvodu. Kvůli Elis a Andie. Já nevím, prostě mi přišlo nefér, že jsem tyto holky "opustila" jen tak, bez vyřčení jakéhokoliv důvodu a tak.
Záchvat básnickýho střeva už nemívám, psaní už mi také moc nejde, takže tady žádný zázraky nečekejte. Možná to nebude fungovat a tak znovu skončím. Asi nejsem dobrý blogař, jako třeba Andie, ale pokusím se:))